Je tomu již rok, co jsme poprvé jako členové Slováckého krúžku měli možnost podívat se do partnerské obce Isdes ve Francii. Naše prezentace měla velký úspěch a my jsme byli zdejším pobytem také velmi nadšeni . Snad proto jsme letos doufali v opětovný návrat.

Počátkem března, kdy jsme již tušili, že pojedeme, ale tentokrát autobusem ve větším počtu, jsme začali přemýšlet o programu. Přemýšleli jsme o možnosti ukázat něco málo ze zdejších tradic, např. průběh hodů, vinobraní, svátky Velikonoc… Pro lepší požitek z vystoupení jsme oslovili i cimbálovou muziku.

Z počátku byl ze strany členů velký zájem, ale postupem času začal upadat a nakonec zůstalo šest párů. S přípravami vystoupení jsme začali již v květnu pravidelnými zkouškami v místní základní škole. Rozhodli jsem se vystoupit s pásmem vrtěných a skočných, kluci přidali verbuňk, agára, husárský verbuňk, vařečkovú a klobúkovú a my děvčata jsme si nacvičily několik písniček. Kromě toho Petra Dostálová připravila mluvené slovo o Lužicích a folklóru.

Ve středu 12. července dopoledne jsme tedy vyrazili v sestavě: Jakub Buchta, Pavel a Petr Maradovi, Ondra Marada, Libor Hegnar, Miroslav Havlík, Lenka Maradová, Petra Dostálová, Markéta Kotásková, Pavla a Kateřina Krchnivé a Martina Jarošová a společně s námi i cimbálová muzika Slovácko ml. s primášem Petrem Maradou. Dospělý doprovod nám dělal pan starosta Kreml a pan Frýdek.

ISDES

12. 7. – 16. 7. 2006

Cesta ubíhala rychle a bez problémů díky neustálému sledování videa a dospávání toho, co jsme během hodů nestihli. Ve čtvrtek ráno jsme dorazili k cíli. Ubytovali jsme se v místním kempu do stanů, k dispozici nám také byla zdejší ubytovna Gîte d´Étape, jako zázemí pro kroje a naše řidiče.

Naše návštěva byla zahájena slavnostním obědem, odpoledne jsme vystoupili v sousední vesnici Viglain. Vystoupení se odehrálo na náměstí u kostela. Po malém občerstvení jsme se vrátili zpět do Isdes, kde jsme také předvedli něco málo z připraveného programu.

Ani jsme nestihli shodit kroje a již nás čekala další akce – bál na ulici. Konal se v předvečer oslav 14. července – dne, kdy padla Bastila. Bál byl spojen s lampiónovým průvodem, jdoucím od kostela k nedalekému rybníku, kde se konal velkolepý ohňostroj. Po shlédnutí ohňostroje jsme se převlékli a zapojili do bujarého veselí na náměstí.
Ráno jsme se v čele s panem starostou v krojích vypravili do slavnostního průvodu od místní radnice ke hřbitovu. Před radnicí jsme ještě zazpívali několik písniček a pak jsme za zvuku bubnů a trumpet vyrazili. Tímto průvodem chtějí občané Isdes vzdát hold lidem padlým během první světové války. Po krátké ceremonii jsme se přesunuli do areálu místního kulturního domu, kde bylo přichystané občerstvení. Později byl uspořádán piknik a souboj v místní oblíbené hře pétanque.

Večer jsme měli možnost shlédnout ještě jeden ohňostroj, který se konal na předměstí Orléans, spojený s diskotékou pod širým nebem.

Poslední den našeho pobytu jsme téměř celý strávili v městečku Briare, kde jsme měli vystoupit před hudební školou.

V Briare jsme také navštívili námořní muzeum, kde jsme se seznámili s kulturou a minulostí města. Po prohlídce muzea nás čekala prohlídka ostatních pamětihodností. Briare je město zvláštní tím, že se zde nachází vodní akvadukt, na němž kotví menší lodě. Nakonec jsme se zastavili v parku, kde byl pro nás připraven piknik.

Na rozloučenou jsme byli pozvaní na párty k rodině Le Claire spojenou s posezením u cimbálu. A že nezůstalo jen u toho – nakonec si „cimbálka“ zahrála i s místními hudebníky jejich lidové písně.

Poslední den ráno jsme se rozloučili a vyrazili k domovu. Cestou jsme si ještě udělali krátkou zastávku v Remeši- korunovačním městě francouzských králů. A pak již nezbývalo nic jiného, než se vrátit domů.

Co říci závěrem? Myslím si, že díky této cestě se opět prohloubily přátelské vztahy mezi našimi obcemi. Doufám, že vzájemná spolupráce bude čím dál lepší, že již nepůjde jen o folklór, ale také o sport, přírodu a památky, které si můžeme s Francouzi navzájem nabídnout.

Tímto bych také chtěla jménem chasy poděkovat obecnímu zastupitelstvu, všem občanům Lužic i panu starostovi, že nám umožnili se této akce zúčastnit. Také bych neměla zapomenout na poděkování panu starostovi a všem občanům z Isdes za vřelé přivítání a ochotu se o nás postarat ve všech směrech.

Pavla Krchnivá