Úvod
Slovácký krúžek Lužice je v současné době nejvýznamějším nositelem lidové kultury v Lužicích. Soustředí ve svých řadách krojovanou mládež, které se říká chasa. Je však důležité, že chasa působila v Lužicích odnepaměti. Založení krúžku bylo vždy výrazem snahy činnost chasy zákonně ustanovit.
Chasa odedávna také volila na rok stárky, své vedoucí, pod jejich vedením pořádala nejrůznější lidové zábavy. Nejdůležitější akcí roku však odedávna byly a jsou hody.
Historie
První organizované pokusy o předvedení podlužáckých zvyků a krojů jehož se účastnili i Lužičané, spadají do počátku 20. století. V roce 1914 TJ Sokol pořádal v Brně „Moravský rok“, který byl nejdříve zrušen pro atentát na následníka trůnu a v náhradním termínu předčasně ukončen průtrží mračen. Předvádění hodů a masopustu se však kromě krojovaných skupin z Lanžhota, Kostic, Tvrdonic a Týnce účastnila také skupina z Lužic.
Smyslem zakládání slováckých krúžků zaměřených především na propagaci lidové písně byla snaha udržovat místní tradice a uchránit je před dobovými módními vlivy, např. jazzem.
Počátky Slováckého krúžku v Lužicích jsou neurčité. Je však pravděpodobné, že vznikal pod vlivem Slováckého krúžku v Mikulčicích, který založil Fanoš Mikulecký, vlastním jménem František Hřebačka (*1912 – †1970).
18. dubna 1942 byl Fanoš Mikulecký pozván i do Lužic, aby pomohl při založení lužického krúžku. Chyběl však vedoucí, a tak krúžek nevznikl. Iniciátoři celé akce Vladimír Novák a Martin Kotásek však jednali s Fanošem Mikuleckým, zda by nemohli Lužičané účinkovat společně s krúžkem mikulčickým. 25. dubna 1942 v Hodoníně tak vystoupily lužické zpěvačky v Mikuleckého pásmu Žně.
Mikulčický krúžek svými vystoupeními v Lužicích podněcoval snahy o založení lužického krúžku. Na Nový rok 1943 zazpíval s velkým ohlasem v lužickém kostele Mikuleckého Vánoční mši a krátce na to, 10. ledna 1943, uvedl v Lužicích pásmo Podluží zpívá.
4. dubna 1943 se však již představil lužický Slovácký krúžek na slavnostním Večeru lidové písně v Těšicích a 23. května 1943 uspořádal vlastní vystoupení přímo v Lužicích. Krúžek vedli Vladimír Novák a Martin Kotásek. Mezi mládeží v obou krúžcích však panovaly osobní neshody, další pořady se již neuskutečnily a od poloviny roku 1944 do května 1945 byla činnost krúžků pozastavena.
Období euforie po osvobození v roce 1945 vystřídala v únoru 1948 silná nevraživost vůči nositelům kroje. Podle obecní kroniky pobuřoval Slovácký krúžek proti budování socialismu a odmítal účast na masových oslavách 1. máje.
Poslední akcí lužického Slováckého krúžku, vedeného Lubomírem Líčeníkem (*1922 – †1977), byly dožínky pořádané 20. srpna 1950. Poté činnost krúžku po odchodu vedoucího a pro soustavný politický nátlak zanikla.
V následujících letech se činnost krojované mládeže odvíjela pod hlavičkou mládežnických organizací a osvětové besedy. Zpěvnost pomáhali pěstovat i učitelé, například Stanislav Vavrys.
Teprve v roce 1977 zahájil při OB činnost Slovácký krúžek vedený Karlem Čapkou st., řečeným „Dúhý Kareu“. Ten učil mládež nejen zpívat a tancovat, ale také organizovat lidové zábavy. Krúžek organizoval krojový ples, velikonoční zábavu, hody a vinobraní. Mládež nacvičila polonézu a moravskou besedu pro předtančení na plesech. Krúžek se také účastnil příprav tvrdonických slavností Podluží v písni a tanci.
Roku 1985 se vedení krúžku místo Karla Čapky a Jaroslava Kalužíka ujali manželé Jaroslav a Štěpánka Černí a Vojtěch a Jaroslava Dohnalovi.
V době, kdy Lužice byly městskou částí Hodonína, působil Slovácký krúžek Lužice při Sigmě Hodonín a po roce 1989 jako volné seskupení.
Zatím poslední krok v historii krúžku učinila lužická chasa založením občanského sdružení Slovácký krúžek Lužice, zaregistrovaným 29. 5. 1997 u Ministerstva vnitra ČR.
Matuszková, Jitka: Proměny lidové kultury. In: Lužice. 1250 – 2000. Edd.: Rutar, R. – Rošková, M.. Lužice 2000
Současnost
V současné době má Slovácký krúžek Lužice – chasa kolem 50 členů. Členem chasy se může stát lužická mládež po ukončení povinné školní docházky (dnes kolem 15 až 16 let), která má kroj a chuť v něm chodit. Odchod z chasy je často spojen se svatbou. Poté se bohužel bývalý člen nebo členka chasy nezřídka stěhují mimo Lužice. V opačném případě se stávají krojovaným mužákem nebo vdanou ženou.
Mužácký pěvecký sbor a sbor vdaných žen jsou volná seskupení, která často vystupují nejen na folklórních akcích v Lužicích ale i v okolí.
Děti, které se oblékají do kroje chodí do dětského národopisného krúžku Lužičánek.
autor: MH, 2003
Stárci lužické chasy
Do čela chasy se odedávna volí na rok stárci, kteří jsou zodpovědní za vedení