30. výročí založení Slováckého krúžku
9.3.2006 v 20:37 přidal dambaPůvodní počátky Slováckého krúžku v Lužicích jsou neurčité, neboť žádné archiválie o jeho vzniku nebyly nalezeny. Jak tvrdí pamětníci, několikeré pokusy o založení Slováckého krúžku v Lužicích neměly větší úspěch ani dlouhodobější trvání.
Po osvobození, zejména po roce 1948, vznikla silná nevraživost k nositelům podlužáckého kroje a pro soustavný tlak politických odpůrců snaha o založení Slováckého krúžku zanikla. Poslední údaj o činnosti Slováckého krúžku v Lužicích je z roku 1950, který pro stálý politický nátlak svoji krátkodobou činnost ukončil.
V následujících letech se činnost krojované mládeže odvíjela pod hlavičkou mládežnických organizací a Osvětové besedy. Smyslem vzniku Slováckého krúžku byla touha, v době ochabování folkloru, udržovat místní pěveckou a hudební tradici a uchránit ji před dobovými módními vlivy.
V 50. letech pracovaly na zdejší škole pěvecké kroužky, které svoji činnost zaměřovaly na hlasovou a intonační výchovu, na udržení místní pěvecké tradice a propagaci lidové písně.
V této činnosti se angažovali učitelé místní školy Stanislav Vavrys, Olga Vobrubová a Oldřich Svítek.
Díky kvalitnímu školnímu pěveckému sboru, který vedl učitel Oldřich Svítek, měly děti možnost kultivovat svůj pěvecký projev.
Doposud zveřejněné údaje o vzniku a činnosti Slováckého krúžku zejména v 70. a 80. letech jsou neúplné a z části nepravdivé.
V roce 1976 z iniciativy p. Karla Čapky st. a Jaroslava Kalužíka se začali bývalí žáci a členové školního souboru scházet ve zdejší škole, kde se prováděly nácviky národních a lidových písní. V následujícím roce začali v této činnosti spolu-pracovat učitel Stanislav Vavrys a Pavel Hřebačka, syn Fanoša Mikuleckého, který zpívání doprovázel na cimbál. Touto činností vznikl základ k založení Slováckého krúžku, který začal pracovat pod záštitou Osvětové besedy v Lužicích.
Činnost krúžku byla zaměřena na rozvoj a udržování místního folklóru a propagaci lidové písně. Krúžek také pod vedením svých vedoucích organizoval krojové plesy s předtančením Moravské, České a Slovácké besedy, velikonoční zábavy, hody a společně s ČZS i vinobraní.
Získané pěvecké i taneční dovednosti byly každoročně předváděny na veřejných besedách u cimbálu, které se konaly pod určitými tematickými názvy: př. A když dojde sobotěnka, Když sa všecí spolem sejdú, Pěsničky našeho života, Není lepší jak v nedělu atd. Všechna tato vystoupení uváděla pi. Zdena Šimková a hudební doprovod prováděly CM Slovácko s primášem Přemkem Líčeníkem a CM Stará Břeclav s primášem Karlem Rebendou. Tato pěvecko-taneční pásma Slovácký krúžek předváděl nejen v Lužicích, ale i Hodoníně, v Břeclavě, Dol. Bojanovicích, ve Starém Poddvorově a v Mutěnicích.
První veřejné vystoupení bylo v roce 1978 v sále restaurace SEVA, další vystoupení se konala v sále místní Sokolovny.
Na besedách u cimbálu ale také při uvádění pěvecko-tanečních pásem vystupovali jako hosté zpěváci z Mikulčic: Jenda Kosík st., Vojta Dřevěný, Franta Lacka, sbor mikuleckých žen, manželé Vavrysovi z Hodonína, Jara Kovařík a učitelka Trávníčková z Kobylí, Jožka Kudrna z Josefova a Starobřeclavák Vladimír Zháňal. Tyto besedy obohacovali svým zpěvem i místní zpěváci: manželé Mikulicovi, Luďa Stibůrek, Jožka Balůn, Vojta Ištvánek, Lenka Králová a sbor lužických žen. Velmi dobrá spolupráce byla se souborem Polajka z Mikulčic, který vedla Maryška Kotásková, dcera Fanoše Mikuleckého.
Slovácký krúžek Lužice se několikrát podílel na přípravách Tvrdonských slavností, kde dosáhl vynikajících úspěchů v soutěžích v sólovém mužském a ženském zpěvu, v chlapeckých, dívčích i smíšených duetech. Největšího úspěchu bylo dosaženo v letech 1979, 80, 81 v soutěži o stárka Podluží v níž prvenství vždy získal Karel Čapka ml.
V roce 1981 na Tvrdonských slavnostech ve všech soutěžích účinkovali převážně „Lužičané“, v nichž získali všechna prvenství.
Z finančních zisků kulturních vystoupení a z příspěvku OB byl zakoupen cimbál, basa a viola, čímž byl dán podnět k založení cimbálové muziky z členů Slováckého krúžku, kteří ovládali hru na housle. Na cimbál se učil Radek Opluštil, na basu Karel Čapka ml., na housle hráli Hanka a Blanka Mastihubovy, Ivo Makudera a učitel Stanislav Vavrys. Tato nově založena CM doprovázela pěvecké pásmo u příležitosti oslav MDŽ v Lužicích, Mikulčicích a ve Starém Poddvorově. Sólisté Slováckého krúžku, Karel Čapka ml., Ivo Makudera, Dana Špačková, Martina Kalužíková, Lidka Pindová, Jana Kadalová, Zdenka Pindová, Jana Stibůrková, za doprovodu cimbalisty Radka Opluštila, vystupovali na „Besedách s důchodci“ v Lužicích, Čejkovicích a Ratíškovicích.
V roce 1984 nacvičili členové Slováckého krúžku zpěvohru „Prechovský buřič“ od Fanoša Mikuleckého, kterou předvedli v Lužicích i v okolních vesnicích.
V roce 1985, kdy byly Lužice sloučeny s Hodonínem, tehdejší vedoucí Slováckého krúžku svoji činnost ukončili, čímž zanikla i činnost vzniklé CM. Vedení Slováckého krúžku Lužice se ujali manželé Dohnalovi a manželé Černí. Slovácký krúžek pracoval při ZK Sigma Hodonín a po roce 1989 jako volné seskupení.
Někteří bývalí členové Slováckého krúžku Lužice se dodnes prezentují jako ženáči a ženy při některých kulturních akcích v obci.
Současná lužická chasa založila Slovácký krúžek Lužice, který je od roku 1997 zaregistrován u MV ČR.
Z dostupných záznamů o činnosti Slováckého krúžku Lužice, zejména v letech 1976 85, a dle informací pamětníků zpracoval:
S.V.